Možná jste se hnedka zarazili u nadpisu, Co, jak asi může být Slovenský týden v Praze, když Praha na Slovensku není?! Není, to vám můžu s čistím srdcem potvrdit, ale měla jsem tu návštěvu, Lucku ze Slovenska a tak jsem to nazvala tak, jak jsem to nazvala.
Dneska je neděle a já jsem se až teď dokopala to napsat, i když Lucka odjela už ve čtvrtek :-d
Lu (budu to zkracovat, abych pořád nemusela psát Lucka) přijela v sobotu okolo čtvrté. Čekali jsme na ní s taťkou na Hlavním nádraží a pak jeli domů. Doma se potkala s mojí nevlastní mamkou a mým bráškou, s Filipem (bráchou) si asi rozuměla nejvíc, i když mu jsou tři roky. Na večer jsem ji ještě vytáhla na Chodov na tu nejlepší Ugovu šťávu (nedělám jim reklamu, jen je vážně nejlepší!) Zalehly jsme celkem brzy a ráno s budíčkem Filípkem nastal další den, den zvaný Procházka Prahou.
než se mi nahrajou fotky, tak vás asi zajímá, jak jsem se vlastně seznámila s Lu, když je ze Slovenska. Asi se k tomu neváže žádný dojemný příběh nebo tak, jen jsme byly na společném skautském táboře a bum :-)) Kamarádky už přes dva roky <3
,už se mi to nahrálo tak jdeme pokračovat :--))
Neděle neboli Procházka Prahou
asi to nebudu moc rozebírat, šli jsme od Václavského náměstí až k Petřínu kde se stala taková radostná věc. Řekla jsem taťkovi, že půjdu na záchod, že potřebuju a Lu, že půjde se mnou. Když jsme scházely dolů po schodech tak jsem si všimla cedule, že se platí 5 korun za záchod, ještě jsem to stihla Lu říct a byly jsme dole. Vypadalo to tam jako na normálních záchodech, prvně vidíte stůl kde má sedět, jak ji řikám 'hajzl bába' a pak první dveře pro pány a druhé pro dámy. 'Hajzl bába' nikde tak jsem si uklidila a šla na ten záchod. Byly tam dvoje dveře a nevšimla jsem si, že by jsem viděla Lu, že by šla se mnou. Řekla jsem si, že je asi v těch druhých dveřích a šla jsem čůrat. Když jsem odcházela tak mi vrtalo hlavou kam se tak asi mohla jít vyčůrat, když jsem ji neviděla. Milá zlatá Lu si hezky stála před obrázkem a hrozně se smála, když jsem k ní přišla a zeptala se, proč se směje a kam šla čůrat, že jsem si jí nevšimla tak mi řekla, že aby nemusela platit rychle zaběhla do těch prvních dveří a zase vyběhla pryč. Asi by nebyl takový problém, že nezaplatila, to asi nikdo když tam 'hajzl bába' neseděla, ale myslim se, že jen takový malý problém byl v tom, že to byly záchody pro pány :--)) no nedá se nic dělat, ale když si nato vzpomenu tak se směju a divim se, že si ji nidko nevšiml :-d
Pondělí neboli ZOO Praha
Ráno jsme se hezky vyspaly, nikdo nás nehonil a po obídku jsme šli. Tím jsme myslím skoro celou mou rodinu z taťkovi strany. Lu se nejvíce líbili sloni myslím, tak jako mě, sloni jsou totiž nejhezčí a podle mě i moudrá zvířátka :--)) V pondělí se Lu nic nestalo, nic trapného a směšného myslím, tak asi až v úterý.
Lu byla nahoře, na té rozhledně, a jen
tak pro zajímavost, takhle to bylo vysoko a takhle jsem byla malinká
Úterý neboli 6K v p****i
Úterý jsme pojaly tak, že půjdeme nakupovat. Vystoupily jsme hned ráno na Muzeu a prošly jsme to až k Palladiu. Cestou, vlastně hned u metra, jsme si daly starbucks (asi takhle se to píše, no prostě to kafe) já ho moc nepiju, ale protože ho na Slovensku nemají, tak jsem si s Lu dala. Procházely jsme to a vždy jsme našly obchod kam jsme zaběhly a něco koupily. Než jsme došly do Palladia Lu měla už všechno koupené až na boty. Boty jsme koupily v Baťi a mě v Mangu šaty, nestěžuji si, zbylo mi ještě hodně peněz. Lu pořád říkala, že ještě má a tak jsme obě počítaly, že ještě má. Měly jsme jít totiž na oběd na sushi, ani jedna z nás ho totiž ještě neměla, tak jsme to chtěly zkusit. Lu řekla, že se koukne kolik jí zbýva. Hledala, hledala a zbyla jí stovka, zhruba osm euro. Zato si toho moc nekoupila tak jsem ji vlastně pozvala na oběd. Koupila si všechno co chtěla a tak jsme to pak nějak sčítaly, aby jsme věděly kde nechala tolik peněz a dohromady, asi za šest věci utratila šest tisíc. Říkala tomu, nojo Slovenka v Praze na nákupech. I mě se z toho panenky protočily :-dd ale hlavně, že má všechno žejoo
Po náročných nákupech a obědu ve tři hodiny jsem ještě byla domluvené s kamarádem Tomem, že provedeme Lu po Praze, jako, že jsme se už jednou neprocházeli, Toma taky zná ze skautu, skaut prostě lidi seznamuje, ((perlička: to i já jsem vlastně na Jamboree (to je vlastně takové setkání skauté z celé Evropy, existuje i celosvětové, to bylo letost v Japononsku) poznala jednoho kluka z Maďarska :--) )) Provedl nás trošku po Praze, ale pak jsme to, jak se říká 'zakotvili' na Střeleckém ostrově, kde i spadl v tu chvíli strom a každý kdo tam šel si ho vyfotil a tak doufám, že poslední přání toho stromu bylo to, že si ho každý vyfotí jinak by byl spadlý, zlomený a ještě k tomu ne populární.
'Prohlídku' po Praze s panem 'průvodcem' jsme ukončili na Vyšehradě kde nás chtěl vzít i v sedm večer na hřbitov :-)) dííky moc Tome
Středa
nedělaly jsme nic. Tím bych to mohla ukončit, ale budu pokračovat tím, že jsme šly na rodinnou večeři a vlastně se rozloučit s Lu :-(( Restaurace Pražanka, pokud se nepletu a sešlost rodiny Frankových u jednoho stolu. Taťka tam byl jen chvilku, protože potom musel pro auto, kterým pak odveze ženicha na svatbu. S Lu jsme měly lososa, babička měla maso s houbami, maceška lívanečky, Nicolas dětské menu jako děda :-d , neměl prý hlad, ale hlavně že mi pak ujídal kroketky
Jak jsem psala, že taťka potřeboval to auto, tak co by jsem byla za dcerunku, abych se v tom autu neposadila, nevyfotila a neříkala, že je moje :-d a proč taky ne, hezký nový BMW pro 15nácti letou holku jako já jak stvořené :-))
Čtvrtek - Lu jede domů
ke čtvrtku asi nebudu nic psát, že jen Lu dojela brzy ráno, což jsem pak ještě odpoledne musela dospat a také to, že dobře dojela a konec koncům byl to dobrý týden, sice moc moc moc vyčerpávajíci a nabitý až po uši, ale zvládly jsme to! Děkuji, že jsi přijela Lu <3
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
teď už úplně pryč od Lucky k něčemu úplně jinému a to k svatbě o které jsem psala v článku, 'Báječná léta pod psa'. Můj strýček si bral Danču, teď už vlastně mou tetičku. Bylo to taový hektický, ale to jak řekla moje babička na svatbách sice bývá. Já, jako jediná holka rodu Franků jsem chtěla dělat důležitou a tak jsem si vzala lodičky :-)) klepu si na hlavu i teď proč jsem to vlastně udělala.
No nic, svatba byla úžasná a já poznala druhou stranu, takže vlastně od tety :--))
tohle je vlastně moje druhá rodina s mým taťkou, naši se rozvedli a tak jsem i někdy u táty a protože mě strýček pozval na svatbu, jak by taky aby ne!, tak jsem trávila týden u něj a díky tomu jsem měla šanci tam mít i Lu a ukázat jí Prahu :-))
možná bych mohla prozradit co se stalo tátovi, po tom, co oslavovali se strýčkem a hodně pili, jak se na svatbě dělává. Přišel ráno ve tři hodiny a začal si sundavat boty, samozřejmě mě to vzbudilo a tak jsem se zeptala co dělá. Táta, že si teda sundavá ty boty a tak jsem se jen tak nenápadně zeptala proč si je nerozváže a tim mi opáčil, že má na nohou krosky a že ty se přece nerozvazují. Ten alkohol vám dokáže ze společenských bot pro chlapy s tkaničkama udělat krosky. Chvíli jsem se smála a pak jsem řekla, ať si je rozváže, že tyhle krosky jsou na takničku, že to prý nikdy neslyšel tak to mi bylo jasné, ale co jsem měla dělat. Začal si je rozvazovat na té straně kde je podrážka, no já si myslela, že se z něho zblázním, po chvíli nadávání to zkusil na druhé straně a konečně zalehl, jen tak, zase pro zajímavost, přišel okolo třetí a než si rozvázal tkaničky a zalehl, bylo něco po půl čtvrté. Táta umí zázraky, asi je to samotný zázrak planety jinak už nevim.
Fotky nevěsty a ženicha, nevěstě jako překvapení přivezli jejího koně Atose. A závěrem, měla šaty jak princezna, s hodně dlouhou vlečkou.
Tímhle tenhle nejdelší článek v historii mého blogu ukončím, můžete si ho asi přečíst jako pohádku :-dd doufám, že se zasmějete a pac a pusu Kačka :-**
Žádné komentáře:
Okomentovat