Takže abych se plynule přesunula k druhé části článku, který měl být jenom jeden až nato, že jsem se nějak rozepsala a tak jsem to rozdělila na půlku :-d dneska je 5.3. a je to tedy přesně měsíc od toho, kdy jsem vydala první díl, spíš, první část. Ještě co je tehle den asi něco 'zvláštního' tak to jedině to, že Jefííček slaví 1. narozeniny !!! ♥ vždycky vypadal že je starší jak Hugo, možná tím, že je větší a no radši nebudeme zacházet do detailů :-d
Přesunula bych se tedy nějak plynule k další části a to k té, ...
'Co nemůžete dělat s kamarádama ale s kamarádkama ano' Tohle je zase velký bod, který si uvědomíte až když máte za kamarády kluky. Taky jsem si říkala, no to je ok, kluci jako holky, žádný takový. Jsou to prostě úplně normální věci, z normálního života (okk z mého) a jako mezi první, asi by se nad tim nikdo nezarazil a ani by vás to nějak nezajímalo, ale nemůžou s váma na záchod :-d Možná je to teďka trošku úsměvný :-d ale já jsem ráda, že mám kamarádku s kterou můžu jít na záchod, když jsem třeba někde, kde to neznám, je to prostě prkotina ale je to tak! Hlavně oni jsou dva, oni si chodí všude spolu jenže pak tu jsem já, chudák malá :-d
Jako další je tu třeba nakupování. Je úplně jedno co nakupujete, jestli už je to oblečení, jídlo nebo kosmetika. Co jsem zjistila já a co na moje kluky zabírá je to, že jim řeknu "Chvíli se podíváme na něco pro mě, a pak půjdeme kam chcete vy" dopadá to tak, že jdou se mnou ochotně chodí do obchodu s oblečením a když řeknu že se jdou na oblečení podívat oni, řeknu že si tady sednu a ať jdou jdou sami. Je to docela mazany a máma mi řekla, že jsem pěkně vyčůraná :-d:-d
A ještě jednu věc bych mohla vymyslet ať jsou alespoň tři, protože přeci do třetice všeho dobrého. Víte kam kamarádky vlastně 'lžou' jste to unesli? Já teď myslím takovou tu hezkou lež, jako třeba "jee ty máš tak hezkou sukni" přitom sami víte, že je ošklivá a řekenete "vždyť je ošklivá" a ta kamarádama se vás pořád, ale pořád snaží přesvědčit i když sama vidí že je vážně ošklivá, že je hezká. Po chvilce tomu třeba i uvěříte a pyšníte se jakou máte krásnou sukni. Tohle není vlastně co nemůžete dělat, je to jenom takové nepatrné plus jak kluci neumí, no spíš nechtějí, lhát.
Probíhá to v podstatě stejně, až do věty "vždyť je ošklivá", pak si mě ještě jednou radši pořádně prohlédnou, jakoby na mě hodí očko a řeknou "no je hnusná, nechápu jak sis ji mohla koupit" (jako bych je teďka slyšela) nebo když si třeba udělám culík,drdol, a mám ho spíš nalevo než uprostřed, tak by normální kamarádka řekla "Kači, padá ti culík drdol, předělej si ho", zato kluci, to je vážně výhra "vypadáš jak kr***n, rozpusť si ty vlasy a už si prosímtě nedělej ty culíky" tohle jsou takové ty 'milosrdné' lži.
A tak tedy ještě jedno a to , 'co nemůžete dělat' tak s nima nemůžete mluvit o jiných klucích. Když řeknu jméno nějakého kluka, už je to jak u výslechu "Kde bydlí" "Jak jste se poznali" "Kolik mu je" "Proč ti pořád píše" "Jak vypadá" a to není zdaleka všechno :-d Ráda bych s nima tohle sdílela (taky že v 99% ano), ale nechávám si to pro sebe, jenže v tom je taky háček. Nesmím jim to říct ale ani jim to nesmím tajit, protože když nato přijdou sami (nebo v horším případě když na něco takového přijdu já u nich), tak to je potom pořádný průser. To už neni jak u výslechu, taky už různě hrozí "Proč jsi nám to neřekla?" "To ti nejsme dost dobří?" nebo v nejhorším případě "Taky ti to příště s holkama nemusíme říct" (v tomhle se vidím spíš já, co říkám teďka klukům d 80% času kdy s nima mluvím, no lhát se prostě nemá!) Jenže vysvětlete klukům, proč jste jim o jiném neřekli, to je jako by jste se snažili říct své babičce , že už nemáte hlad, ale museli by jste tu omáčku prostě dojíst (asi špatné přirovnání, ale nic lepšího mě nenapadlo:-d) Pak se to ještě vtipně otáčí když jim se líbí nějaká holka (a já o tom vím), to už je všechno najednou v nejlepším pořádku, prostě okk a "Kačenko tak řekni co jí mám napsat a jak pak zjistím co si o mně myslí" ráda jim v tom pomůžu, protože mě to baví:-d je to sranda a oni se potom můžou uděkovat k smrti, ale já je radši prosit nebudu, (nikdy, třeba jednou ještě ano, prozatím to nechávám na dobu neurčitou)
Ale máte to přece i nějaké světlé stránky. Když jsem jim řekla, že o nich píšu článek na blog, hnedka se mě ptali "A pomlouváš nás tam?". Myslím, že už jsem je 'pomlouvala' dlouho a teď je čas na ty hezké věci a výhody když máte za kamarády kluky. Jako první bych tu zmínila, že si holky většinou hledají za kamarády kluky, protože už jsou unavené z toho věčného hádání, dohadování a neshod a hlavně, abych nezapomněla, pomlouvání. Kluci vás nikdy pomlouvat nebudou, protože vědí, že kdyby jste to zjistila tak je to teda peklo a pro ně jasná smrt. Když to někdy udělají tak se omlouvají snaží se to nějak urovnat a pro zbytek jejich krásnýho života si zavřou pusu na zámek. To že se kluci hádají, to je známo snad všem lidem na světě, přece jenom se museli alespoň jednou hádat ve školce o to, že to modrý autíčko viděli jako první. Ale to že se hádají a dohadují možná i více jako holky? Tomu jsme nevěřila a vy mi to taky neuvěříte, protože já bych taky nevěřila (mohla bych tu větu lépe zformulovat ale nato už je moc pozdě večer:d) ale zkusím vám to přiblížit, alespoň trošku. U nás v PKP je všem už dávno jasné, že takový ten 'velitel' jsem já, a co řeknu to po většině případů také platí, a když se jim něco nelíbí, ať to klidně řeknou, proč by nemohli, ale většinou nejsou schopni vám objasnit svůj názor, nápad a tak se začnou hádat 'ne takhle to být nemůže, udělej to znova'. Je to vážně podle mě horší jak u holek, v podstatě bych mohla říct, že jsem si moc nepomohla tím, že mám za kamarády kluky. Ale mám je ráda, vážně, z celýho srdíčka nejvíc na světě.
Jako předposlední 'bod' o těch klucích, protože proč by tu jinak byli. Když mě něco trápí, teď teda budu mluvit o Petrovi a Pavlovi, protože nevím jestli to takhle funguje i jinde, třeba s klukem, otevřou mi očka a řeknou, ať jsem v pohodě, nikdy nikomu nevěřím větu 'buď ok, bude lepší' ale klukům ano, ale asi jen proto, že mě u toho dokážou rozesmát a řeknou, že pokud to nebude v pohodě, tak toho kluka nikdo nepozná :d akorát slibujou, ale nikdy nic :d A abych o nich řekla teda už konečně něco hezkého, tak že to jsou takový pokladničky a klíček máte jen vy. Můžete jim říct cokoli (vynechala bych zrovna to, který kluk se vám líbí) a oni mlčí,poslouchají, ale hlavně, to pak nikde jak drbny nevykecají :d Nemají potřebu to nikomu říkat taky proč, jakého jejich kamaráda by taky zajímalo jaký mám zrovna já život :d jen si občas myslím, že to jde jedním uchem tam a druhým ven, ale alespoň mám ten pocit, že mě poslouchají. Proto se jich nikdy radši neptám na otázky 'Posloucháš mě?' 'Můžeš mi říct co jsem teďka říkala?' možná by mě jejich odpověď překvapila, ale většinou vím co by odpověděli :d
Doufám, že vám to nějak přiblížilo moji situaci s tím jaké (úžasné) mám kamarády, sice jsem úplně odešla od prvního tématu, že jsem vám chtěla pomoc - k mým zážitkům, snažila jsem se to proložit fotkama, a sice není vidět, že s takhle moc bavíme už rok (ježiši kriste) ale jsou tam vidět naše vzpomínky a to je asi to nejcenější co může člověk mít :-) docela mě pobavili některé ty fotky i to co jsem potom napsala :-d
Pac a pusu Kačka :-*
uvidíme se u dalšího článku, i když tenhle byl zase ten dlouhý tak snad vám to nevadilo jako pohádka na dobrou noc :-d
- na závěr bych se chtěla takhle klukům omluvit za zvěřejnění fotek, které asi neměli nikdy vyjít na věřejnost:dd jenže já se u nich nasmála tak jsem vám je HLAVNĚ vám chtěla připomenou, vážně, přísahám :d ♥
ps: kdo ještě nečetl 'první část' tak odkaz je TADY :-) ♥
Žádné komentáře:
Okomentovat