Z POHLEDU PSA

Ahoj, to je pozdrav se kterým se zdravím s bráchama. 

Jsem Hugo, doma se mi říká všeljak, třeba i ty debile, co jsi to udělal, tak přijdeš nebo si pro tebe mám dojít, sežer to ti řikám. Sice nevím co to znamená a tak se vždy usměji podobně jako na téhle fotce z webkamery, proto je tak kvalitní, má panička si umí vybrat, a je to v pohodě. Buď dostanu mňamku nebo pohlazení. Říká se mi i normálně: Hugo, Hugísku a má panička mi vymyslela novou přezdívku Hugoslav. Nestěžuji si, jen se na mě divně pejsci koukají a něco si říkají pod čumák když na mě takhle zavolají na ulici.

Narodil jsem se 18. prosince 2014 a teďka mi bylo sedm měsíců. Už jsem velký pes. Učí me už asi měsíc povely, například k noze, zůstaň a sedni. Jediné co umím je sedni, sednu si vlastně na všechno. Jsem z toho totiž vždy tak vyčerpán, že si radší sednu a koukám jak tam moje panička ze sebe dělá opičku. Občas mě pochválí, takže dostanu i mňamku a myslím si, že jsem si sednul v ten správný moment.

Abych vám řekl jak to chodí u psů a jak vypadá můj běžný den, tak tady je fotka, jak rád spím, prospím 90% dne, ale nikomu to nevadí.

Vypadám jako docela hodné miminko, že ano? Prostě rád spím, a také rád jím, ale to bych zase odbočil. A je jedno co jím, ať granule nebo smetánka, všechno je pro mě mňamka!

Tak tedy, můj běžný den. Ráno vstávám. Jelikož jsou prázdniny tak to mám takové neuspořádané. Takže si vstanu kdy chci. Ráno mě většinou budí sluníčko, okolo páté hodiny ale to se jen otočím zády k oknu a spím dál. Vstávám tedy kolem 10 hodiny. Probudím paničku a dovleču ji k mé prázdné misce. Kouknu se nahoru, na paničku, a vidím jak zívá a má na hlavě ptačí hnízdo (ani bych se nedivil kdyby tam měla ptačí vajíčka) a po náročném zívaní už se mi sypou granulky do misky. Všechny je sním a chci jít ven. To nastávají kyselé obličeje mé paničky. Úplně vidím jak si v hlavě říka: Teď jsme vstali, já taky nechodím čůrát hned jak vstanu. Obleče si většinou něco na sebe, i když ne vždy, občas chodí jen v kraťasech a županu a jdeme. 

Nastávají další náročné hodiny v posteli. Teď vstávám okolo třetí a jdu si ven hrát s Jeffem a Fandou. Hrajeme si do večeře, do brzké, protože mě babička pěkně vykrmuje a pak jdeme zase spát. Moje panička se kouká každý večer na televizi a já protože ji mám rád si lehnu já její obličej a usnu. Pro mě záhadným způsobem se každé ráno objevím dole v mém pelíšku. Asi se umím teleportovat.

Doufám, že se vám líbil můj příspěvek. Když se bude mé paničce líbit, určitě mě nechá napsat aspoň ještě jeden. haf.

Tak se tedy doufám těším příště

Tlapku nato, Hugo